Složení všech typů medu je přibližně stejné (fruktóza 38 %, glukóza 31 %, sacharóza 1 %, jiné cukry 9 %, voda kolem 17 %, popel 0,17 % a kolem 3 % tvoří vitaminy skupiny B, C, thiamin, riboflavin a další, minerály, např. vápník, mangan, železo nebo draslík, a ostatní látky). Přesto nemají všechny medy stejnou chuť, vůni, barvu a konzistenci. Tyto charakteristiky jsou totiž ovlivněné místem, kde včely sbírají nektar. Podstatné tedy je, jaké rostliny se v daném místě vyskytují. Je obecně známé, že med z nektaru lesních bylin a stromů je jiný než z lučních květin, bylin horských luk nebo z nektaru sbíraného na jednodruhových polních kulturách. Podle vlastností medu lze určit i to, zda je tuzemské produkce, z Dálného východu nebo z jižních zemí, a při rozboru pylu nacházejícím se v neupraveném medu lze dokonce určit i květy, z nichž byl nektar sbírán.

Zrádný med z oleandru

Rostliny mají na vlastnosti medu velký vliv. Nejen na jeho vzhled, chuť a vůni, ale i na to, jak med působí na náš organismus. Med je obecně známý jako velice zdravý. Ne všechny medy však jsou zdraví prospěšné. U medů produkovaných z rostlin rostoucích u nás a obecně ve střední Evropě takové nebezpečí nehrozí. Některé medy, např. z Asie nebo z jihu našeho kontinentu, však mohou obsahovat látky, které vyvolávají alergii a mohou být i toxické. Nejstarší doložené záznamy o „jedovatém“ medu jsou z roku 401 před n. l. ze Středomoří. Tento med totiž pocházel z květů oleandrů, které jsou jedovaté a v této oblasti hojně rozšířené. V některých literárních zdrojích se uvádí, že i med z květů azalek a rododendronů má opojné účinky a bývá nazýván „opilý med“. Je to však způsobeno specifickým druhem mírné otravy, která má podobné projevy jako alkoholové opojení. Uvedené rostliny se však u nás v přírodě volně nevyskytují a množství nektaru, které včely posbírají na oleandru kvetoucím v zahradě, nemůže kvalitu medu ovlivnit.

Mlsné včelky

Tak jako lidé mají různé chutě, i včely určité rostliny upřednostňují před ostatními. Například většina včel dává přednost bílému jeteli před červeným a růžovým, to znamená, že mluvíme–li o jetelovém medu, jedná se většinou o med světlý – barviva ovlivňující barvu květů totiž bývají obsažena i v nektaru a ovlivní tak výslednou barvu medu. Nezáleží však pouze na chuti včel, ale také na množství nektaru, který rostliny produkují. Navštěvovat květy s minimální produkcí nektaru se včelám nevyplatí, takže létají hlavně na květy medonosných rostlin.

Které rostliny dávají včelám nejvíce nektaru?

Mnoho z těchto rostlin patří mezi polní plodiny (např. již zmíněný jetel, řepka, vojtěška, pohanka, slunečnice, kmín), luční květiny (pampeliška, chrpa, třezalka, divizna, mateřídouška, hluchavka) nebo mezi dřeviny, jakými jsou třeba akát, vrba, bříza, buk, lípa či borovice a většina ovocných stromů.

Lidé tak mají představu, že medonosných rostlin se v přírodě vyskytuje velké množství a není třeba se o ně příliš zajímat. Opak je však pravda – hlavně v hustě osídlených oblastech se louky i zemědělské plochy, na kterých se pěstovaly medonosné rostliny, neustále zmenšují, protože jsou využívány jako stavební pozemky nebo leží ladem. A ani v zahradách dnes lidé nemívají mnoho květin – v módě jsou spíše velké trávníkové plochy doplněným několika nenáročnými dřevinami. Přitom většina z výše uvedených medonosných rostlin se může stát okrasou zahrady – ať už jako botanické druhy, či jako vyšlechtěné zahradní kultivary. Nejenže si pěstováním medonosných rostlin zahradu zkrášlíte nádhernými květy, ale vytvoříte tím i jedinečný biotop, důležitý pro život řady živočichů – přispějete tím k obživě včel (a tím i k produkci medu) i dalšího hmyzu, např. motýlů, a budete se moci kochat jejich krásou i pozorováním jejich života v zahradě. A brzy zjistíte, že zahrada plná květů a hmyzu je mnohem lepším místem pro odpočinek a relaxaci než sice perfektně udržovaný, avšak jednotvárný trávník. A například pampeliška, považovaná za plevel, dává nektaru jako žádná jiná. Mladé listy využijeme na salát, kořeny jsou lékem na játra...
 

Krásné a voňavé medonosné rostliny pro každou zahradu

Z medonosných rostlin můžete vybrat druhy vhodné pro jakýkoliv typ zahrady. V malé předzahrádce vynikne např. převislý kultivar vrby jívy, která na „kočičky“ přiláká brzy z jara první hmyz. V menších, moderně a jednoduše řešených zahradách je nejlepší vytvořit menší záhonek s botanickými druhy i zahradními kultivary atraktivně kvetoucích medonosných květin. Pokud je záhon u plotu, hodí se do přední části malé až poléhavé druhy (mateřídouška, hluchavka, jetel), za ně středně vysoké květiny (chrpa, třezalka, mák) a k plotu vyšší až vysoké druhy (slunečnice, divizna).

Pokud chcete vytvořit přírodní kvetoucí ostrůvek v ploše trávníku, nízké druhy sázejte po okrajích, vyšší uprostřed.

Ve větší, přírodně laděné zahradě si můžete vysadit akát, lípu a břízy či menší ovocný sad a stromy doplnit „přírodní rozkvetlou loukou“ s botanickými druhy lučních, horských i některých užitkových bylin – je možné koupit a vysít speciální směsi semen lučních květin na připravený záhon či přímo do trávníku. Po takové „zahradní louce“ sice nemůžete běhat jako po udržovaném trávníku, ale zato nevyžaduje pravidelné sekání (stačí 2x za sezonu) ani zalévání a zkrášlí navíc i ty plochy zahrady, kde je péče o klasický trávník ztížená (příliš svažité a členité pozemky, sady atd.). Od jara do podzimu jsou včelkami obalené krásné modré květy brutnáku lékařského (z mladých listů můžete vařit špenát).

Zkrátka nepřijdou ani majitelé městských bytů s balkonem či terasou – medonosné rostliny si mohou vysadit do větších kamenných či keramických koryt a vytvořit tak originální zahrádku plnou nádherných voňavých květů, hojně navštěvovaných včelami, motýly i dalším hmyzem.

Do každé zahrady i na balkón se hodí i aromatické bylinky, které slouží jak okoření a když je necháme vykvést, dávají nektar – například šalvěj, rozmarýna, dobromysl, levandule, máta aj.  

Víte že…

Než včely nasbírají nektar na vytvoření 100 g medu, nalétají přibližně 46 000 km, což odpovídá délce rovníku? Většina sebraného nektaru se totiž do úlu nedostane – pouze asi 30 %, často i mnohem méně, pokud letí za květy příliš dlouhou vzdálenost. Včelám nektar slouží jako „palivo“ a po cestě ho většinu spotřebují.

Chrpa je jednou z nejproduktivnějších lučních medonosných rostlin? Z jednoho hektaru může dát nektar až na 400 kg medu.

Autor Martin Zoun, spoluautor Irina Badaeva.